Sirupy , pečený čaj

Sirupy

V zahradě se už naplno hlásí podzim. Přímo nás vyzývá ke zpracování ovoce, zeleniny i bylin. Je čas připravit zásoby na zimu. Kolem svátku Svatého Jana je nejlepší sbírat byliny a sušit na čaje. I teď lze posbírat znovu obrostlé byliny a připravit z nich sirup. Je mnoho způsobů přípravy. Ještě i v tuhle dobu můžeme uvařit mátový, meduňkový, šalvějový sirup. Lze připravit i kopřivový. Při jeho přípravě dbejte na to, aby rostliny byly mladé. Naštěstí kopřiva je tak vitální rostlina, že i když ji posečete, znovu obrazí. A právě tyhle mladé rostlinky nás zajímají. Můžeme připravit i jablečný, švestkový, ostružinový, bezinkový sirup nebo směsi. Kilo cukru je pořád levnější než koupě hotového sirupu, navíc si připravíme pití pokud možno bez chemie.

A jak na to? Určitě máte svůj oblíbený postup. Pokud ne, zkuste uvařit silný čaj, například meduňkový. Nechte louhovat do druhého dne. Potom sceďte a přidejte cukr nebo karamel. Někdo přidává i kyselinu citronovou pro prodloužení trvanlivosti. Já dávám sirup raději do sklenic, které se dají zavařit, například 0,7l tzv. okurkové. Sirup zavařím, a když pak otevřu sklenici, přidám do ní práškový vitamín C. Chuť je příjemně kyselá a zároveň sirup už neprochází žádným tepelným procesem tak nedochází k degradaci vitamínu C .Toto dělám vždy jen u jedné sklenice, kterou následně spotřebujeme. Při přípravě můžeme samozřejmě použít citron. Je to lepší varianta, ale my už do potravin nechodíme moc často, tak většinou citron po ruce nemáme, ale vitamín C ano.

Do sirupu můžeme přidat i černý nebo zelený čaj. Vylouhovaná směs je pak silnější a vy si připravíte obdobu tzv. ledových čajů.

Výborný je i tzv. pečený čaj. Ovoce ze zahrady například jablka, ostružiny, hrušky, nashi, švestky, ale i třeba bezinky nebo šípky dáte na plech. Můžete přidat rozinky, brusinky, goji ale i třeba šípky nebo rum. Letos mám v lednici višně naložené v alkoholu. Z alkoholu jsem připravila višňový likér, višně přidám do čaje. Přidáme koření například badyán, skořici, kardamom nebo pomerančovou nebo citronovou kůru (tu jen z nestříkaného ovoce).

Upečeme s cukrem pomalu v troubě. Ovoce se rozvoní.

Dáme do skleniček, a buďto ještě horké otočíme dnem nahoru nebo pro jistotu ještě zavaříme. Pokud jste do směsi přidali bezinky, raději bych vše zavařila. Přece jen nedostatečně tepelně zpracované bezinky mohou mít projímavé účinky. Plody bezu tiší bolesti nervového původu proto bych se nezříkala jejich použití, jen je potřeba je používat vědomě.

Letos se u nás bezinky opravdu povedly. Právě teď jsou v plné zralosti. Máme bezinkový kompot, bezinkovo-jablečnou marmeládu a bezinkový sirup. V plánu je ještě bezinkový likér s kávou. Hlavním důvodem, proč jsem se pustila do zpracování bezinek, jsou jejich léčivé účinky. Budu teď citovat jednoho velmi známého bylinkáře (pana Zbyňka Mlčocha). Jeho popsání účinků je myslím perfektní.

„Hlavní význam plodů bezu spočívá v tom, že tiší bolesti nervového původu. Pomáhají při zánětech nervů (neuritidě a neuralgii), například trojklaného nervu, sedacího nervu (ischias) a při výhřezu meziobratlové ploténky páteře.

Při všech těchto bolestech doporučuji na utlumení třikrát denně nálev z bezových plodů, odvaru nebo sirupu, který můžeme ředit vodou. Pokud bolesti tišíte tabletkami, obvykle se nám potíže vrátí, ale po léčbě bezovými plody máme většinou od choroby pokoj. Bobulky bezu můžeme jíst i syrové, ale jen ve zcela minimálním množství, protože projímají, jsou močopudné a vyvolávají pocení.

Tepelně zpracované bezinky naopak léčí průjem a břišní koliky.“