Břečťan

Břečťan popínavý Hedera helix

Břečťan najdeme skoro na každé zahradě. Plazí se po zdech, po elektrickém vedení nebo si nenápadně žije někde u plotu. Za pár let se nestačíme divit, kde všude se stihl rozrůst.

Používáme zelené listy, k léčebným účinkům nejlépe sbírané na jaře.

Listy obsahují saponiny a flavonoidy. Saponiny působí protizánětlivě, zkapalňují hlen a při zevním použití působí fungicidně (protiplísňově).

Břečťan je mírně jedovatý, proto by se za den nemělo užívat víc než 2 šálky čaje (na každý šálek se dává jen asi ¼ lžičky sušeného nebo čerstvého jarního listu. To znamená, že doporučená nejvyšší dávka je ½ kávové lžičky listu za den. Plody břečťanu jsou jedovaté pro lidi i pro koně.!

Píšu to proto, že v lékárnách najdete spoustu sirupů s názvem odvozeným od latinského názvu břečťanu. Jsou tam názvy jako Helixír, Hedemax, Hedelix nebo také Bronchipret tymián a břečťan proti kašli. Toto jsou přípravky, kde je dávkování přiměřené a tudíž bezpečné. U domácího použití je bezpečná dávka výše uvedená to je /1/2 kávové lžičky listů denně.

Pro domácí použití jsou pro mě zajímavá dvě užití – zevně na plísně na nohou, lupy nebo celulitidu a na praní jako přírodní prací prostředek.

Zevní užití  - 2 polévkové lžíce přelijte 1l vroucí vody. Nechte vychladnout, slijte a vmasírujte do pokožky hlavy nebo používejte jako poslední oplach vlasů. Na koupel nohou použijte 5lvody a 1l nálevu. Koupel by měla trvat 10 – 15 minut. Výborné je použití proti celulitidě například formou olejového macerátu.

Prací prostředek

Břečťan obsahuje saponiny. Ty ve spojení s vodou pění a mají čistící účinky. Břečťan tak vlastně obsahuje stejné látky, jako jsou v mýdle.

Našla jsem si návod jak prát s listy. Dáme je do ponožky, nebo do sáčku zamotáme a vypereme. No dobře. Prádlo bylo sice vyprané, ale sáček se mi rozmotal a tak jsem listy vybírala z celé pračky.  Pro mě bezpečnější a pohodlnější způsob je zelené listy otrhat do hrnce s vodou. Do velkého cca 8l hrnce přidáme asi 1 polévkovou lžíci prací sody (uhličitan sodný), vaříme cca 5 minut, nádobu přikryjeme a necháme vychladnout. Druhý den scedíme do lahve. Já použila starý obal od tekutého pracího prostředku. Nalila jsem na prádlo přímo do pračky. Raději používám jen na barevné, přece jen výluh je temně zelený. Zajímavý je i cenový rozpočet prací dávky. Kilo prací sody se dá koupit za 75Kč. Polévková lžíce obsahuje cca 10g sody. Uvedené množství jsem použila na 3 prací dávky. Cena jedné lžíce je necelá koruna. 

Zajímavost k předchozímu článku - rozdíl mezi jedlou a prací sodou

Jedlá soda je hydrogenuhličitan sodný. Najdeme ji většinou v každé kuchyni. Patří mezi univerzální pomocníky. Používáme ji při pečení, při úklidu, je součástí kypřícího prášku, šumivých nápojů a třeba i hasicích přístrojů.

Jedlou sodu ocení Ti, které dráždí výpary z běžných chemických čistidel. Pasta z jedlé sody má mírně abrazivní účinky, takže ji můžeme použít na připáleniny, nebo mastnotu. Pokud potřebujeme povrch vydesinfikovat, smícháme sodu s octem. Tímto čistidlem odstraníme také vodní kámen. Při čištění i tak dbejte opatrnosti a nejdříve vyzkoušejte na malém kousku čištěného povrchu. U některých sporáků, hlavně levnější cenové kategorie nerez jen jako nerez vypadá. Tak pozor, abyste to nevyčistili dočista do čista. 

Prací soda je uhličitan sodný. Na trhu lze koupit dva druhy. Buď krystalickou, nebo práškovou. Chemické složení je stejné. Práškovitá struktura je praktičtější. Prací soda dráždí oči i dýchací cesty a tak pozor na záměnu. Má pH 11. Prací soda je vysoce alkalická. Pomáhá tak odstraňovat mastnotu, skvrny, dokáže vyrovnat hladinu pH, čímž zvyšuje účinnost pracího prostředku. Neutralizuje pachy, rozkládá bílkoviny a změkčuje vodu.